Henna, přírodní zázrak

Nádherné přírodní barvivo, jež už kdysi zdobilo hlavu krásné Nefertiti či okouzlující Kleopatry. Podívejme se tedy spolu, co to vlastně henna je.

Trocha historie

Archeologické průzkumy prokázaly používání henny již ve starověkém Egyptě, kde zdobila těla jak zemřelých, tak žijících. Hennou se v Egyptě barvila kůže i vlasy, používala se také na rty a nehty. Je spojená s tradicemi starých národů Asie a Afriky, odkud se mnohem později dostala do Evropy, pořádně se ale začala šířit spolu s islámským náboženstvím v 6.–7. století našeho letopočtu. V Indii, severní Africe a v ostatním islámském světě je dodnes součástí rituálů a tradičních obřadů – například před svatbou si nevěsty v těchto zemích nechávají ozdobit tělo hennovými ornamenty, které jim mají přinést zdraví, plodnost a štěstí v manželství.

Co je to henna?

Henna je nejstarší 100% přírodní barvivo na světě a získává se z listů řapíků keře, který se latinsky nazývá Lawsonia Inermis a jemuž se nejlépe daří v suchých a horkých oblastech.

Již po tisíciletí je Henna pěstována zejména kvůli svým hladkým podlouhlým listům, z nichž se po usušení a nadrcení získává prášek zelené barvy s typickou vůní. Tímto procesem se pak získá 100% přírodní barva, která na rozdíl od chemických barev nepoškozuje vlasy. Podle doby sklizně je také možné získat hennu bezbarvou, nebo naopak velmi silně barvící – vzájemnou kombinací usušených listů lze tak získat mnoho nádherných odstínů barev. Je však důležité podotknout, že příliš mladé rostliny barvivo neobsahují, větší množství barviva totiž keře produkují až po dvou letech.

Henna kvete malými květy bílé, žluté a růžové až červené barvy, které vydávají silnou sladkou vůni považovanou za afrodiziakum. Šťáva z květů se využívá jako součást parfémů nebo jako esenciální olej. Navíc také ulevuje od bolestí hlavy, pomáhá při nespavosti, utišuje bolesti svalů a napomáhá léčbě ekzémů či spálenin. Dále je henna velice vhodná při alergiích kůže a vlasové pokožky, jelikož je přirozeně antibakteriální a antiseptická.

Hennová barva, jak se získá?

Krásnou paletu hennových barev získáme, když se henna smíchá s dalšími barvícími rostlinami – např. s indigem a cassií, které patří mezi ty nejznámější. Indigo je rostlina, která obsahuje modrou molekulu barviva, kdežto Cassie vypadá podobně jako henna. Je bezbarvá a používá se při regeneraci vlasů jako vynikající kondicionér, po kterém jsou vlasy lesklé a pevné. Cassii samotnou lze použít i jako masku na zesvětlené vlasy k opravě chemických škod.

Jak se liší přírodní a chemické barvení?

Henna dokáže vlas obalit tenoučkou vrstvou přírodního rostlinného proteinu, který pronikne až do jeho jádra a ochrání jej před nepříznivými vnějšími vlivy, jako je sluneční záření, vítr, chlór nebo mořská sůl. Vlasy se po použití henny netřepí, nelámou a jejich povrchová struktura je natolik vyhlazená, že skoro odráží světlo a způsobuje, že se vlasy nádherně lesknou. Henna ovšem nedokáže změnit barvu vlasů nějak výrazně, spíše je tónuje či lehce ztmaví.

Zesvětlit tmavé vlasy henna neumí, stejně jako napoprvé neobarví ani vlasy šedivé. Pozmění ale přirozenou barvu na zajímavé odstíny – od tiziánové přes kaštan, bordó, měděnou červenou, mahagon až po černou. Hennové barvivo neobsahuje žádnou chemii a postupem času se z vlasů vymývá, takže přechod od odrostlých kořínků není příliš nápadný. Výslednou barvu lze měnit i při nanášení, protože ji ovlivňuje jak teplota, v jaké mícháme konečnou směs, tak i skutečnost, zda necháme barvu ve vlasech uschnout přirozeně, nebo vlasy zabalíme do čepice, a tak je zahřejeme. Rovněž existují domácí přísady, které ovlivňují konečný barevný odstín – odlesky tak mohou být klidně v barvě připomínající kakao, kávu, červené víno nebo třeba heřmánkový čaj.

Pokud jste až doteď používali chemickou barvu a chcete přejít na hennu, tak určitě můžete, ale nenanášejte ji hned na barvené vlasy, ale počkejte minimálně měsíc od chemického nabarvení, jelikož by se vám mohlo stát, že vám henna vůbec nechytne, a nebo chytne pouze na odrosty. A v opačném případě, pokud chcete z henny přejít na chemickou barvu, tak vydržte minimálně dva měsíce, jelikož se tyto dvě barvy nemusejí. Je to tím, že henna vlasy obaluje a tím je dělá silnějšími, kdežto chemická barva do vlasů proniká a tím je oslabuje.
 

TIP

Pokud se vám po barvení hennou vlasy lehce vysoušejí, tak se to dá krásně eliminovat tím, že si po barvení dopřejeme výživnou vlasovou masku s pár kapkami rostlinného oleje.
Domácí pěstování

Henovník můžeme pěstovat i u nás, ovšem pouze jako pokojovou, nebo přenosnou rostlinu. Nejdříve semena namočíme na 24 hodin do teplé vody, aby změkla, a poté je můžeme zasadit do substrátu o hloubce 0,5 cm. Teplota by měla být pokojová, protože se jedná o tropickou rostlinu, a nikdy by neměla klesnout pod 10 °C.  Aby tato rostlina v propustné zemině prosperovala, je také vhodné vytvořit drenážní vrstvu z keramzitu – henovník nemá rád trvale přemokřenou zeminu a potřebuje slunné stanoviště. Kvete pak krásnými bílými, žlutými, růžovými či červenými květy, jež mají velice sladkou vůni.

Tetování hennou

Tetování je dnes v módě, a pokud si podobné obrázky na kůži nakreslíme hennou, nejenže nás to nebude bolet, ale oceníme i její léčebné účinky. Prášek však barví pouze tehdy, je-li přeměněn v pastu, proto jej musíme smísit s vodou nebo jinými tekutinami. Umělci doporučují přidávat ještě cukr nebo melasu, příměs oleje zase umožní zvýraznit obrysy barvy. Pastu pak musíme nechat 48 hodin uležet. Poté je dobré vrstvu potřít citrónovou šťávou, aby barvivo nevysychalo a neolupovalo se z kůže. Po zaschnutí suchou pastu oškrábeme. Na kůži nakonec zůstanou oranžové stopy, které se po několika dnech zbarví do temně rudého odstínu, a obrázek pak vydrží i několik dní.